V příkrém rozporu s americkými ekonomickými filozofiemi akcionáři Tesly ve čtvrtek drtivou většinou hlasovali pro plán, který by z generálního ředitele Elona Muska mohl udělat prvního bilionáře na světě, zatímco starosta New Yorku byl zvolen jako kandidát, který upřednostňuje zdanění bohatých. Tento vývoj poukazuje na rostoucí propast v tom, jak Američané pohlížejí na distribuci bohatství a vedení společnosti.
Vítěz bere všechny modely
Akcionáři Tesly se sídlem v Austinu v Texasu do značné míry přijali model kapitalismu vítěz bere vše. Hlasovali pro udělení Muskovi odhadem 1 bilion dolarů na skladě, pokud Tesla v příštím desetiletí splní ambiciózní finanční a provozní cíle. To zahrnuje cíle, jako je prodej jednoho milionu humanoidních robotů a 10 milionů placených předplatných firemního softwaru pro autonomní řízení, což by výrazně zvýšilo tržní kapitalizaci Tesly na 8,5 bilionu dolarů ze současné hodnoty zhruba 1,4 bilionu dolarů.
Po hlasování Musk poděkoval akcionářům a řekl: „To, co musíme udělat, není jen nová kapitola v budoucnosti Tesly, ale celá nová kniha. Přestože akcie Tesly v poprodejním obchodování mírně klesly, ředitelé společností a mnozí investoři odůvodnili kompenzační balíček jako zásadní pobídku pro Muska k dalšímu vývoji futuristických produktů, jako jsou autonomní vozidla.
Různé reakce a obavy
Zatímco zastánci, jako je Cathie Wood z Ark Invest, tvrdí, že plán plateb bude přínosem pro investory, pokud budou splněny ambiciózní cíle, kritici vyjádřili obavy z koncentrace bohatství a moci společností. Thomas DiNapoli, správce státu New York, nazval plán „platba za nekontrolovanou moc“ spíše než platba za výkon.
Tato problematika přesahuje korporátní finance. Situaci komentoval i papež Lev XIV., který spojil Muskovu kompenzaci s rostoucí propastí mezi bohatými lidmi a dělníky – propast zvýrazněná skutečností, že průměrný dělník Tesly v roce 2024 vydělával asi 57 000 dolarů. Sám Musk se pokusil vyřešit problém chudoby, přičemž navrhl, že humanoidní robot jeho společnosti, Optimus, by mohl nabídnout řešení, ačkoli toto řešení zůstává několik let vzdálené.
Právní a historický kontext
Tento bezprecedentní mzdový plán staví na podobném balíčku schváleném akcionáři Tesly v roce 2018. Zejména soud v Delaware v loňském roce zrušil tento plán z roku 2018, jehož náklady se odhadují na 128 miliard dolarů, s odvoláním na „hluboce chybný“ schvalovací proces. Tesla se nyní proti rozhodnutí odvolá.
Proces hlasování umožnil Muskovi, který vlastní asi 15 % akcií Tesly, hlasovat o svých vlastních akciích, což potenciálně navýší svůj vlastnický podíl na téměř 29 %, pokud splní cíle plánu. Navzdory nedávnému poklesu zisků a prodejů aut se mnoho malých investorů drželo svých akcií a zdá se, že jsou ochotni zavírat oči před Muskovým politickým sklonem – zejména jeho nedávnou podporou Donalda Trumpa.
Širší důsledky
Schválení Muskova kompenzačního balíčku nebylo překvapivé, protože jen několik podobných balíčků kompenzací pro vedoucí pracovníky v posledních letech neuspělo v hlasování akcionářů. Významní investoři, jako je norský správce suverénních fondů, však vyjádřili obavy ohledně výše poplatku a jeho potenciálního dopadu na rostoucí závislost na jedné osobě (riziko známé jako „klíčové riziko“). Jiní tvrdili, že plán poskytl představenstvu Tesly příliš velkou flexibilitu při vydávání akcií, a to i bez dosažení nastíněných výrobních cílů.
Schválení Muskova balíčku nakonec demonstruje jasné rozdělení amerického byznysu a politiky – napětí mezi těmi, kdo tleskají úspěchu vysoce placených manažerů, a těmi, kdo prosazují spravedlivější systémy rozdělování bohatství. Tato událost bude pravděpodobně i nadále podněcovat politickou debatu a upozorní na probíhající rozhovory o správě a řízení společností a příjmové nerovnosti.
„Plán odměňování byl navržen s jedním zastřešujícím cílem: převálcovat další fázi výjimečného růstu, inovací a vytváření hodnoty společnosti Tesla,“ řekl minulý měsíc v dopise akcionářům Robin Delhomme, předseda společnosti.
